Franz Kafka

Tvořivost je součástí všeho, co děláte. Když se ale začnete bát, že byste udělali něco nesprávného nebo že by se něco nepodařilo, přestáváte být tvořiví. Riskujte svou takzvanou vážnost, protože jakmile se umění stane váženým, umírá. Tvořiví lidé nedělají věci, aby byli akceptováni a uznáváni. Málokdy se starají, co si o nich myslí druzí.

Buďte přirození a nesnažte se být dokonalí. Jinak když budete malovat obraz, už budete přemýšlet, jestli se bude líbit. Když budete psát knihu, už budete přemýšlet, jak bude přijata. Neustále se zabýváme budoucností – zatímco tvořivý člověk žije v přítomnosti. Tvořivost potřebuje svobodu.

Celá naše společnost bohužel způsobuje rozštěpení mysli. Společnosti jsme mnohdy nuceni nastavovat tvář, která se lidem líbí, kterou dokáží ocenit, která je pro ně přijatelná – a svou pravou tvář si musíme, aniž si to často uvědomujeme, nechat pro sebe. Je to strach z odmítnutí, strach, že se nám bude někdo smát, strach ze ztráty vážnosti, strach, co by tomu řekli lidé.

Vincent van Gogh za celý svůj život prodal jediný obraz. Dnes se všechna jeho díla prodávají za milionové sumy a přitom lidé tytéž obrazy kdysi nechtěli ani zadarmo. Dával je přátelům, každému, kdo byl ochotný pověsit si je na zeď. Nikdo si je ale nechtěl pověsit na stěnu, protože se všichni báli, co by tomu řekli ostatní: „Ty ses snad zbláznil! Co je to za obraz?“ Proto si nelamte hlavu nad tím, co je skutečné umění. Netrapte se tím, co říkají kritici.

V umění je paradoxem, že se nejdříve musíte naučit techniku, a pak na ni zapomenout. Jestliže neovládáte základní abecedu nějakého umění, nedokážete se dostat do hloubky. Pokud ale ovládáte techniku a celý život ji pouze cvičíte, budete sice technicky zdatní, ale zůstanete pouze technikem. Rozdíl mezi technicky zdatným a tvořivým člověkem je, že technik ví pouze, jak něco udělat. Možná to dělá opravdu skvěle, ale nevidí do nitra věcí. Až se technika stane Vaší součástí, už to nebude nějaká zvláštní dovednost, pak už Vás nic nebude brzdit. Můžete být spontánní a tvořiví.

Aristoteles kdysi řekl, že člověk je rozumné zvíře. To ale zdaleka není. Ve skutečnosti vypadá člověk ve srovnání s mravenci dost nerozumně. Ale žádný mravenec se nesměje, jen člověk se umí smát. Jestliže ztratíte smích, ztratíte všechno. Vzít lidem smích, znamená vzít jim život. Mrtví lidé umějí být jen vážní a dokáží být seriózní daleko obratněji, než všichni vážní lidé. Ve skutečnosti ale, když se neumíte smát, neumíte ani plakat.

Zasmějte se a neberte všechno tak vážně. Smích vrací člověku energii. Vážný člověk se neumí smát, neumí tančit a hrát si. Pořád se jen kontroluje. Vážnost byla vždy považována za nezbytnou podmínku úctyhodnosti, proto je také tolik lidí vážných. Ale i když si Vás lidé budou vážit, i když Vás budou pokládat za vážené, úctyhodné a počestné lidi, do Vašeho života to nic nepřinese.

Až se lidé přestanou brát tak vážně, až se přestanou bát, že udělají něco špatně, potom budeme všichni kreativní a tvořiví.

Neberte obrazy příliš vážně. Neberte příliš vážně ani malíře. Už Picasso kdysi řekl, že když se setkají kritici, mluví o barvách a kompozici. Když se setkají malíři, baví se o tom, kde se dá koupit nejlevnější terpentýn.